Poplatky

Informace k místním poplatkům dle novely zákona jsou přehledně zpracovány v prezentaci Ministerstva vnitra ČR. 

Nově je možné využít interaktivní vzory veřejných vyhlášek k poplatkům, které najdete na tomto odkazu.  V rámci tvorby vyhlášky interaktivně je možné z webových stránek odeslat vyhlášku i přímo do sbírky právních předpisů.

1) Poplatek ze psa
Poplatníkem je vlastník nebo držitel psa, osoba, která je přihlášená nebo má sídlo na území České republiky. 
Pojem přihlášení fyzické osoby v obci vymezuje § 16c zákona o místních poplatcích, podle kterého se za ně považuje přihlášení k trvalému pobytu podle zákona o evidenci obyvatel, nebo v případě cizinců – za splnění dalších podmínek – ohlášení 
místa pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, zákona o azylu nebo zákona o dočasné ochraně cizinců.
 
Poplatek ze psů se platí ze psů starších 3 měsíců.
 
Poplatkovým obdobím je kalendářní rok (§ 2 odst. 5 zákona o místních poplatcích). Obec by proto měla obecně závaznou vyhláškou stanovit poplatek ze psů vždy na celý kalendářní rok s účinností od 1. ledna až do posledního dne příslušného kalendářního roku, aniž by výši tohoto poplatku v průběhu roku měnila. 

Sazba poplatku 
V souvislosti s § 14 odst. 2 písm. a) zákona o místních poplatcích je stanovení sazby poplatku povinnou náležitostí obecně závazné vyhlášky. Pro výši místního poplatku ze psů je zákonem určena horní hranice. Sazba poplatku může být až 1500 Kč za kalendářní rok a jednoho psa. Zvláštní sazba, maximálně 200 Kč za psa a kalendářní rok, je stanovena pro psa, jehož držitelem je osoba starší 65 let.
U druhého a každého dalšího psa téhož držitele může sazba poplatku ze psů činit až o 50 % více, než činí výše uvedené hranice sazeb za jednoho psa. U druhého a každého dalšího psa téhož držitele tedy může činit maximální výše poplatku částku 2250 Kč za psa a kalendářní rok, u zvláštní sazby částku 300 Kč za psa a kalendářní rok.

Vzhledem k tomu, že poplatek ze psů má i regulační funkci, je možné stanovit rozdílnou sazbu například v závislosti na podmínkách, ve kterých jsou psi drženi (např. rodinný domek, bytový dům). Podle místních podmínek může obec stanovit rozdílnou sazbu poplatku také podle určité lokality.

Osvobození a úlevy od poplatku 
Zákon od poplatku osvobozuje okruh konkrétně stanovených držitelů psa. Jedná se o osoby nevidomé, osoby, které jsou považovány za závislé na pomoci jiné fyzické osoby podle zákona upravujícího sociální služby, osoby, které jsou držitelem průkazu 
ZTP nebo ZTP/P, osoby provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob, osoby provozující útulek pro zvířata nebo osoby, kterým stanoví povinnost držení a používání psa zvláštní právní předpis.

Obec může na základě § 14 odst. 3 zákona o místních poplatcích určit v obecně závazné vyhlášce další okruhy poplatníků, které hodlá od poplatkové povinnosti osvobodit nebo jim stanovit na poplatku úlevy. Taková ustanovení však nesmí být založena na ústavně nepřípustném rozlišování neboli diskriminaci.

Ohlašovací povinnost 
Na základě ustanovení § 14a odst. 1 zákona o místních poplatcích je poplatník povinen podat správci poplatku ohlášení. Rozsah údajů, které poplatník v ohlášení uvádí, není obec v obecně závazné vyhlášce oprávněna určovat; tyto údaje jsou stanoveny přímo v § 14a odst. 2 a 3 zákona o místních poplatcích. Obec je povinna na základě § 14 odst. 2 písm. b) zákona o místních poplatcích v obecně závazné vyhlášce stanovit lhůtu pro podání ohlášení, nevyloučí-li obec tuto povinnost v obecně závazné vyhlášce.

Za porušení ohlašovací povinnosti může správce poplatku uložit poplatníkovi pokutu 
za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy až do výše 500 000 Kč podle § 247a odst. 1 
písm. a) daňového řádu.

Splatnost a způsoby placení poplatku 
V obecně závazné vyhlášce musí obec s ohledem na § 14 odst. 2 písm. c) zákona o místních poplatcích stanovit splatnost poplatku. Splatnost si obec upraví dle svých podmínek. 

Způsoby placení místního poplatku jsou upraveny v § 163 odst. 3 daňového řádu. Obec může obecně závaznou vyhláškou upravit další způsob placení a jemu odpovídající den platby poplatku, než je způsob placení a den platby podle daňového řádu. Obce 
nejsou oprávněny v obecně závazných vyhláškách daňovým řádem stanovené způsoby placení místního poplatku jakkoliv omezovat (např. stanovit možnost platit poplatek pouze v hotovosti). 

Placení poplatku v případě změny v průběhu kalendářního roku 
V případě držení psa po dobu kratší než jeden rok se platí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu i započatých kalendářních měsíců. Změní-li poplatník v průběhu roku místo svého přihlášení nebo sídlo, platí poplatek od počátku kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém změna nastala, nově příslušné obci, a to v poměrné výši, která odpovídá počtu i započatých kalendářních měsíců. 

2) Poplatek z pobytu

Poplatníkem poplatku je podle § 3 zákona o místních poplatcích osoba, která v obci není přihlášená k trvalému pobytu 
podle zákona o evidenci obyvatel, nebo v případě cizinců – za splnění dalších podmínek – ohlášení místa pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, zákona o azylu nebo zákona o dočasné ochraně cizinců.

Předmětem poplatku je podle § 3a zákona o místních poplatcích úplatný pobyt trvající nejvýše 60 po sobě jdoucích kalendářních dnů u jednotlivého poskytovatele pobytu, s výjimkou pobytu, při kterém je na základě zákona omezována osobní svoboda, a pobytu ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče, pokud je tento pobyt hrazenou zdravotní službou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění nebo pokud je její součástí, s výjimkou lázeňské léčebně rehabilitační péče.

Poplatek je zaměřen na krátkodobé pobyty, které budou mít v praxi vesměs rekreační a turistickou povahu, nicméně není vázán na konkrétní účel pobytu. Stejně tak není vázán na druh ubytovacího prostoru, ve kterém je pobyt realizován, není tedy podmíněn pobytem v zařízení určeném k poskytování přechodného ubytování, ale vztahuje se i na všechny ostatní případy (umožnění stanování na zahradě, krátkodobé ubytování v bytě v rámci sdílené ekonomiky apod.)
3. Plátce poplatku
Poplatek je odváděn prostřednictvím plátce poplatku, kterým je podle § 3f 
zákona o místních poplatcích poskytovatel úplatného pobytu. Tento plátce poplatku je 
povinen vybrat poplatek od poplatníka a ve lhůtě stanovené obecně závaznou 
vyhláškou jej odvést správci poplatku.
2
Zákon o místních poplatcích ukládá plátci i povinnost vést a po stanovenou dobu 
uchovávat evidenční knihu a stanoví výčet evidovaných údajů i způsob vedení 
evidence (§ 3g). Pořadatelům masových kulturních či sportovních akcí poskytujícím 
pobyt jejich účastníkům pak umožňuje za stanovených podmínek plnit evidenční 
povinnost plátce poplatku ve zjednodušeném rozsahu podle § 3h zákona o místních 
poplatcích. Za porušení povinností ohledně vedení evidenční knihy může správce 
poplatku uložit plátci pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy až do výše 
500 000 Kč podle § 247a odst. 1 písm. b) daňového řádu.
4. Sazba poplatku 
V souvislosti s § 14 odst. 2 písm. a) zákona o místních poplatcích je 
stanovení sazby poplatku povinnou náležitostí obecně závazné vyhlášky. Sazba 
se vztahuje ke každému započatému dni pobytu, s výjimkou dne jeho počátku (který 
se ve výši poplatku nezohledňuje), a její výše nesmí podle § 3d zákona o místních 
poplatcích překročit částku 50 Kč. V tomto zákonném limitu může obec stanovit výši 
sazby podle svého uvážení a nemusí ji v obecně závazné vyhlášce nijak 
zdůvodňovat. Poplatek nelze stanovit paušální částkou.
5. Osvobození a úlevy od poplatku
Podle ustanovení § 3b odst. 1 a 2 zákona o místních poplatcích je od místního 
poplatku z pobytu osvobozena osoba: 
• nevidomá, osoba, která je považována za závislou na pomoci jiné fyzické osoby 
podle zákona upravujícího sociální služby, osoba, která je držitelem průkazu 
ZTP/P, a její průvodce,
• mladší 18 let,
• hospitalizovaná na území obce ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové 
péče s výjimkou osoby, které je poskytována lázeňská léčebně rehabilitační péče,
• pečující o děti na zotavovací akci nebo jiné podobné akci pro děti podle zákona 
upravujícího ochranu veřejného zdraví konaných na území obce,
• vykonávající na území obce sezónní práci pro právnickou nebo podnikající 
fyzickou osobu nebo
• pobývající na území obce
o ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy anebo 
školském zařízení pro preventivně výchovnou péči anebo v zařízení pro děti 
vyžadující okamžitou pomoc, 
o v zařízení poskytujícím ubytování podle zákona upravujícího sociální služby,
3
o v zařízení sloužícím k pomoci lidem v ohrožení nebo nouzi provozovaném 
veřejně prospěšným poplatníkem daně z příjmů právnických osob, nebo
o za účelem výkonu záchranných nebo likvidačních prací podle zákona 
o integrovaném záchranném systému,
• příslušník bezpečnostního sboru, voják v činné službě, státní zaměstnanec nebo 
zaměstnanec České republiky pobývající na území obce v zařízení ve vlastnictví 
České republiky nebo této obce v souvislosti s plněním služebních nebo 
pracovních úkolů.
Nad rámec výše uvedeného zákonného osvobození může obec na základě 
§ 14 odst. 3 zákona o místních poplatcích v obecně závazné vyhlášce upravit další 
osvobození či úlevy od poplatku. Rozsah a konkrétní podoba dalšího osvobození či 
úlev je na uvážení obce s ohledem na místní podmínky a její potřeby a zájmy. 
Příslušná úprava však nesmí působit diskriminačně, tj. nesmí zvýhodňovat určitou 
skupinu poplatníků bez racionálního a legitimního důvodu. 
S ohledem na to, že je poplatek z pobytu odváděn prostřednictvím plátce 
poplatku (který je navíc povinen zapisovat údaje týkající se fyzické osoby, které 
poskytuje úplatný pobyt, včetně výše od ní vybraného poplatku nebo důvodu jejího 
osvobození od poplatku, do evidenční knihy), uplatní poplatník z povahy věci 
případný nárok na osvobození či úlevu u tohoto plátce poplatku. 
6. Ohlašovací povinnost
Na základě ustanovení § 14a odst. 1 zákona o místních poplatcích je plátce
povinen podat správci poplatku ohlášení. Rozsah údajů, které plátce v ohlášení 
uvádí, není obec v obecně závazné vyhlášce oprávněna určovat; tyto údaje 
jsou stanoveny přímo v § 14a odst. 2 a 3 zákona o místních poplatcích. Obec je 
toliko povinna na základě § 14 odst. 2 písm. b) zákona o místních poplatcích 
v obecně závazné vyhlášce stanovit lhůtu pro podání ohlášení, nevyloučí-li 
obec tuto povinnost v obecně závazné vyhlášce.
U poplatku z pobytu je nutné ohlašovací povinnost nezbytné vykládat 
s přihlédnutím k charakteru předmětného poplatku, kdy plátce poplatku 
nemůže v okamžiku podání (jednorázového) ohlášení disponovat všemi údaji, 
na základě nichž by mohl správce poplatku poplatek stanovit platebním výměrem 
k přímé úhradě v případě, že plátcem vybrané poplatky nebudou odvedeny včas 
nebo ve správné výši. Současně je nezbytné přihlížet ke skutečnosti, že povinnost 
4
podat ohlášení je konstruována jako jednorázová (po jeho podání se oznamují se 
pouze změny údajů uvedených v ohlášení), avšak plátce poplatky vybírá 
průběžně a odvádí je správci poplatku ve stanovených lhůtách splatnosti.
Konečně je nezbytné zohledňovat skutečnost, že plátce poplatku má zákonem 
uloženou evidenční povinnost (§ 3g zákona o místních poplatcích), v rámci které 
údaje rozhodné pro stanovení poplatku plátci k přímé úhradě zaznamenává.
S ohledem na uvedené nelze v rámci obecně závazné vyhlášky uvádět, že 
plátce poplatku má povinnost v rámci podání ohlášení či oznamování změn údajů 
uvedených v ohlášení uvádět počty poplatníků, jimž poskytl úplatný pobyt a délku 
jejich pobytu, počty poplatníků osvobozených od poplatku a důvody osvobození či 
celkovou výši vybraných poplatků apod. Všechny tyto údaje vyplývají ze záznamů 
v evidenční knize, kterou si správce poplatku může např. v případě 
pochybností o správné výši odváděných poplatků vyžádat k předložení, 
případně za účelem odstranění svých pochybností využít dalších 
vyhledávacích a kontrolních postupů stanovených v daňovém řádu.
Za porušení ohlašovací povinnosti může správce poplatku uložit plátci pokutu za 
nesplnění povinnosti nepeněžité povahy až do výše 500 000 Kč podle § 247a odst. 1 
písm. a) daňového řádu. Dodatečné splnění ohlašovací povinnosti na výzvu správce 
poplatku lze vynutit uložením pořádkové pokuty podle § 247 odst. 2 daňového řádu.
Změnu údajů uvedených v ohlášení je plátce povinen podle ustanovení 
§ 14a odst. 4 zákona o místních poplatcích oznámit správci poplatku do 15 dnů ode 
dne, kdy nastala. Obec je oprávněna v obecně závazné vyhlášce tuto lhůtu 
prodloužit (nikoli však zkrátit). I porušení této oznamovací povinnosti ze strany plátce
představuje nesplnění povinnosti nepeněžité povahy ve smyslu shora citovaného 
ustanovení daňového řádu, se stejnými důsledky.
Povinnost ohlásit údaj nebo oznámit jeho změnu se podle ustanovení § 14a 
odst. 5 nevztahuje na údaj, který může správce poplatku automatizovaným 
způsobem zjistit z rejstříků nebo evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup
(např. referenční údaje ze základního registru obyvatel, údaje z informačního 
systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců). Okruh těchto údajů 
(který se může u jednotlivých správců poplatků lišit) zveřejní správce poplatku podle 
téhož ustanovení na své úřední desce.
Jak již bylo výše zmíněno, obec může obecně závaznou vyhláškou ohlašovací 
povinnost plátce vyloučit [§ 14 odst. 3 písm. c) zákona o místních poplatcích]. Využití 
5
této možnosti lze doporučit pouze za situace, pokud by správce poplatku měl 
i bez ohlášení k dispozici všechny údaje potřebné pro správu poplatku. Pokud obec 
ohlašovací povinnost plátce nevyloučí, musí na základě § 14 odst. 2 písm. b) zákona 
o místních poplatcích v obecně závazné vyhlášce určit lhůtu pro podání ohlášení.
7. Splatnost a způsoby placení poplatku
V obecně závazné vyhlášce musí obec s ohledem na § 14 odst. 2 písm. c) 
zákona o místních poplatcích stanovit splatnost poplatku. Splatnost si obec 
upraví dle svých podmínek. Splatnost je třeba stanovit tak, aby byla příslušná 
povinnost reálně splnitelná.
Způsoby placení místního poplatku jsou upraveny v § 163 odst. 3 daňového 
řádu. Obec může obecně závaznou vyhláškou upravit další způsob placení a jemu 
odpovídající den platby poplatku, než je způsob placení a den platby podle daňového 
řádu. Obce nejsou oprávněny v obecně závazných vyhláškách daňovým řádem 
stanovené způsoby placení místního poplatku jakkoliv omezovat (např. stanovit 
možnost platit poplatek pouze v hotovosti).

Naposledy aktualizováno 4. 1. 2024